IPv6 ve Windows 7

Během zprovoznění IPv6 adresace ve vlastní domácí síti pomocí tunelu od Hurricane Electric jsem narazil na nějaké maličkosti, které bych si rád poznamenal, protože věřím, že se s nimi potkám víckrát :)

První věcí bylo, zbavit se takzvaných Dočasných IPv6 adres (Temporary adress). Na webu technet.microsoft.com je článek Poradce při potížích s protokolem IPv6, ve kterém je uvedono toto:

Adresa obsahuje neočekávaný identifikátor rozhraní.

Příčina: Místní směrovač je konfigurován k inzerování globální předpony. Standardně je na základě této globální předpony automaticky konfigurována dočasná adresa.

Řešení: Zakažte dočasné adresy pomocí příkazu

netsh interface ipv6 set privacy state=disabled store=persistent

Skutečně to zabralo a dočasná IPv6 adresa po restartování adaptéru zmizela.

Druhým (také spíše estetickým) problémem bylo přinutit Windows, aby si nastavily pomocí automatické konfigurace IPv6 adresu dle standardu EUI-64 (Tento problém řeší třeba na diskuzních fórech microsoftu). Řešením je vypnout funkci randomizeidentifiers:

netsh interface ipv6 set global randomizeidentifiers=disabled store=persistent

Samozřejmě oba příkazy je nutné spouštět v příkazovém řádku otevřeném jako Administrátor (Elevated).

Edit: Pokud se někomu po rebootu stav vrátí do původní podoby, našel jsem ještě jiný návod, kde by mělo nastavení již skutečně zůstat uložené:

netsh interface ipv6 set privacy state=disabled store=active
netsh interface ipv6 set privacy state=disabled store=persistent
netsh interface ipv6 set global randomizeidentifiers=disabled store=active
netsh interface ipv6 set global randomizeidentifiers=disabled store=persistent

Compact Flash jako root oddíl na Linuxu

V rámci snižování hlučnosti a spotřeby své základní desky jsem se rozhodl nahradit starý systémový 2,5″ disk něčím novějším. Nakonec jsem se rozhodl vyzkoušet CF kartu. Po krátkém hledání a zkoumání na internetu jsem se rozhodl pro Sandisk Ultra 8GB.

Výrobce se chlubí rychlostí 30MB/s, nicméně v technických specifikacích uvádí každý něco jiného, takže jsem se rozhodl to raději sám vyzkoušet.

Na desce je umístěn 44-pinový PATA konektor, ke kterému lze připojit CF kartu pomocí běžné redukce. Můj kus však byl postižen nějakou výrobní vadou a jeden z pinů, který v klasickém 44-pinovém IDE slouží jako klíč pro správnou orientaci, nebyl vylomen a nebylo možné jej zastrčit do konektoru na desce (v kabelu).

CF karta se v dmesgu ohlásí nějak takhle:

[ 833.949510] scsi 4:0:0:0: Direct-Access SanDisk SDCFH-008G 6.02 PQ: 0 ANSI: 2 CCS
[ 833.962105] sd 4:0:0:0: [sdd] 15625216 512-byte logical blocks: (8.00 GB/7.45 GiB)
[ 833.978096] sd 4:0:0:0: [sdd] Write Protect is off
[ 833.982386] sd 4:0:0:0: [sdd] Mode Sense: 00 38 00 00
[ 833.983084] sd 4:0:0:0: [sdd] Asking for cache data failed
[ 833.987310] sd 4:0:0:0: [sdd] Assuming drive cache: write through
[ 833.994193] sd 4:0:0:0: [sdd] Asking for cache data failed
[ 833.998280] sd 4:0:0:0: [sdd] Assuming drive cache: write through

Měření rychlosti čtení dopadlo takto:

# hdparm -Tt /dev/sdd/dev/sdd:
Timing cached reads: 1226 MB in 2.00 seconds = 613.15 MB/sec
Timing buffered disk reads: 70 MB in 3.00 seconds = 23.32 MB/sec

… a rychlost zápisu je také docela příjemná:

dd if=/mnt/dat/public/video/walking_with_cavemen_dvd1.iso of=/root/test.bin bs=1024 count=100000
100000+0 vstoupivších záznamů
100000+0 vystoupivších záznamů
102 400 000 bajtů (102 MB) zkopírováno, 3,27736 s, 31,2 MB/s

CF karta zrychlila boot systému (Debian 6.0) přibližně 2x. Podle dmesgu je v režimu UDMA/33:

[ 4.843715] ata1.00: CFA: SanDisk SDCFH-008G, HDX 6.02, max UDMA/66
[ 4.843894] ata1.00: limited to UDMA/33 due to 40-wire cable
[ 4.852278] ata1.00: configured for UDMA/33
[ 4.860719] ata3.00: ATA-8: WDC WD20EARX-00PASB0, 51.0AB51, max UDMA/133
[ 4.861065] ata3.01: ATA-8: WDC WD20EARX-00PASB0, 51.0AB51, max UDMA/133
[ 4.868725] ata3.00: configured for UDMA/133
[ 4.877000] ata3.01: configured for UDMA/133

Nějaké další rozumné rady, na co si dát pozor při bootování z CF karty jsou třeba zde. Více informací příjde časem až budu mít víc zkušeností.

“Error applying transforms. Verify that the specified transform paths are valid” – řešení?

Objevili jste tuto chybovou hlášku při instalaci? Po úmorném hledání jsem našel, že řešením může být zvolení cesty k tzv. transform souboru (obyčejně obsahuje překlady textů pro instalátor) ručně pomocí utility msiexec.

msiexec /i instalacka.msi TRANSFORMS=transform.mst

Dalším problémem může být to, že soubor instalacka.msi nepodporuje spuštění a instalaci “přímo”, něco jako: “This installation cannot be run directly launching the MSI package. You must run setup.exe“. Tohle jde vyřešit ještě trošku jinak.

msiexec /qn /i instalacka.msi TRANSFORMS=transform.mst

Parametr /qn lze přeložit jako “no graphical user interface mode”. Díky tomu ovšem neuvidíte průběh instalace nebo potvrzení o dokončení instalace. Program by se však měl zdárně nainstalovat.

Měření spotřeby základní desky D945GSEJT

Tento článek píšu spíše proto, abych ty data vůbec někde měl. Měřicí pracoviště :) jsem měl uspořádáno následovně:

Měřicí pracoviště

Deska, kterou jsem si koupil v Czechcomputeru, má podle výrobce označení Intel® Desktop Board D945GSEJT. Podrobnější informace o desce sem psát nebudu, protože je lze nalézt na stránce ark.intel.com. Deska je osazená úspornou verzí mobilního chipsetu, kterou Intel osazuje do velké části svých notebookových desek. Z tohoto důvodu lze od něj čekat celkem nízkou spotřebu. Velkou výhodou je také možnost napájení spínaným 12V zdrojem s rozumným výkonem (můj zdroj umí 12V a 5,5A) a tím pádem je možné se vyhnout klasickému ATX zdroji.

Deska je dodávána s procesorem Intel Atom N270 1,6 GHz. Systém byl dále sestaven z pamětí Kingston (přesný typ zde) a starší IBM 2,5″ IDE pevný disk o velikosti 20GB s 4200 otáčkami za minutu (rated 5V, 500mA). Dále jsem také použil obyčejnou PCI síťovou kartu od Intelu.

Měření proběhlo za různých konfigurací. Součástí byla také střídavě zapojená USB klávesnice s odhadovaným proudovým odběrem 10mA.

  1. Připojené napájení do desky, systém ve stand-by. U = 12,2V, I = 70mA. P = 0,854W (!).
  2. Systém v kompletním složení (pevný disk, klávesnice), několik sekund po zapnutí (roztáčení HDD). U = 12,1V, I = 1,1A (+), P = 13,31W.
  3. Systém v kompletním složení, nabootovaný operační systém Debian GNU/Linux verze squeeze s jádrem 2.6.31.4 se zapnutou kompletní powersavingovou podporou a cpufreq governorem “ondemand”. Intenzivní diskové operace (hdparm -tT /dev/hda). U = 12V, I = 1,3A, P = 15,6W (maximum, kterého jsem za celou dobu testu dosáhl).
  4. Systém v kompletním složení, nabootovaný operační systém. Systém v úplně nečinnosti, nulový load. U = 12V, I = 0,77A, P = 9,24W.
  5. Systém v kompletním složení (navíc PCI síťová karta), nabootovaný operační systém. Systém v úplně nečinnosti, load 0. U = 12V, I = 0,83A, P = 9,96W (PCI síťovka má tedy přibližně 0,7W).
  6. Systém bez IDE disku a PCI síťovky, nabootovaný OS gparted Live ze sítě. Systém v úplně nečinnosti, nulový load. U = 12V, I = 0,41A, P = 4,92W.

Samozřejmě by to chtělo změřit ještě něco dalšího. Nicméně už teď je patrné, že skoro polovinu výkonu “sežere” pevný disk. Ani spotřeba ve stand-by není zanedbatelná (0,854W) – nicméně mám zapnutý Wake-On-Lan.

Blog? Asi ani ne :)

Asi nebudu mít čas, ani schopnosti na to, sem psát aktivně něco smysluplného. Ale kdoví, třeba časem … Každopádně když má svůj blog úplně každý, tak sem to taky zkusil. Nejspíš to tu bude sloužit jen jako menší sborník mých dosavadních splácaných výtvorů, za které se nemusím zas tolik stydět.